Cesta Obrody Zastavení & doprovázení
Nejsem tu, abych ti dával odpovědi. Jsem tu, abys je našel v sobě.
Seděl jsem v autě před vlastním bytem. Domů to bylo jen pár kroků, ale já nedokázal vystoupit.
Dnes si ten okamžik pamatuju přesně. Tehdy jsem ale ještě nevěděl, jak moc jsem se vzdálil sám sobě.
Zvenku to vypadalo, že mám všechno pod kontrolou. Pracoval jsem ve financích, trávil kolem 60 hodin týdně u počítače a s klienty. Jenže ani po práci jsem nedokázal vypnout. Hlavou jsem byl pořád u úkolů, schůzek a toho, co ještě musím stihnout.
Neuměl jsem říct ne.
Práci. Rugby. Dalšímu panáku. Lajně. Ani očekáváním druhých.
Před dovolenou na Azorech jsem několik nocí pracoval do tří do rána, abych všechno dokončil. Měl to být čas na odpočinek. Jenže jsem tam přijel vyčerpanější než kdy dřív. Bezdůvodně jsem se utrhával na partnerku, po večerech kontroloval maily a volal si s klienty.
Moje tělo mě varovalo už roky. Bolela mě záda, špatně se mi dýchalo a nefungovalo mi trávení. Pak přišly úzkosti a pocit, že jsem podvodník. Všechno jsem ale umlčoval a pokračoval dál.
Až do chvíle, kdy jsem zůstal sedět v autě před vlastním bytem a nedokázal jít domů.
Jednou jsme byli s partnerkou v lese. Zeptala se mě:
„Kdy jsi byl naposledy šťastný?“
Nevěděl jsem.
Za tu dobu měla už spoustu důvodů odejít. Přesto zůstala. Dnes vím, že mi tím zachránila život.
Zkoušel jsem terapii, kurzy i workshopy. Investoval jsem do sebe přes 500 000 korun a hodně jsem pochopil. Jenže skutečný zlom přišel až ve chvíli, kdy jsem odjel sám do Ameriky.
Nakonec jsem skončil na prázdné pláži v Mexiku. Jen já, vlny a deník.
Poprvé po letech jsem neměl před čím utíkat. V tom tichu jsem konečně slyšel sám sebe.
Do měsíce po návratu jsem skončil s prací ve financích, rugby, alkoholem i drogami. Nešlo o to zatnout zuby a všechno si zakázat. Když jsem přestal utíkat, tyhle věci mi jednoduše přestaly dávat smysl.
S partnerkou jsme spolu dnes 7 let a máme se lépe než kdy dřív.
A to, co jsem během své cesty pochopil a uvedl v praxi, teď předávám dál. Provázím muže i ženy, kteří chtějí žít víc podle sebe. Nedávám hotové recepty. Vytvářím bezpečný prostor, kladu otázky a jdu kus cesty s tebou.
Trvalo mi roky pochopit, že změna nezačíná větším tlakem na sebe. Začíná ve chvíli, kdy se zastavíš a začneš opravdu naslouchat svému nitru.
Prostor, kde můžeš být sám sebou. Cestou kráčíme tvým tempem. Krok za krokem.
Nezůstáváme na povrchu. Hledáme, co za tvými tématy skutečně stojí.
Učíme se naslouchat řeči těla. Najít klid i v místech, kde to bolí.
Tohle všechno jsem prožil. A přesně s tím za mnou dnes lidé chodí. S únavou, která nezmizí. S výkonem, který nenaplňuje. S tichem, které je slyšet až večer.
OBRODA není další technika, jak na sebe přidat tlak. Je to cesta, jak se k sobě vrátit zastavením, ne dalším výkonem. Je to stejná cesta, kterou jsem si sám prošel, než jsem přestal utíkat.
Funguje rychle a vydrží, protože nestaví na další disciplíně, kterou bys musel uhlídat. Pracujeme s tím, co už dlouho signalizuje tvoje tělo, ne jen s hlavou, a měníme to tvým tempem, ne tempem programu.
Neděláme detox ani další úkol navíc. Nejdřív zpomalíme, aby bylo vůbec co slyšet.
Dech a práce s tělem dají úlevu hned, ne až za osm týdnů praxe. Změna se pak drží, protože ji cítíš, ne jen chápeš.
Žádné univerzální schéma. Jdeme tak rychle nebo pomalu, jak to potřebuješ ty, a proto výsledek vydrží.
První konzultace je na mě. Tohle je prostor pro tebe. Nemusíš na to být sám. Společně to zvládneme.
Více o mně se můžeš dozvědět na mém Instagramu, kde pravidelně sdílím svůj příběh.